Karpatská Ukrajina 2009

 

Učastníci zájezdu : Míra a Dana Koláři, FM a Vlaďka Basleři, Peťa a Jana Štěpánci a jejich galaxy, Honza  a Ema Fišerovi, Zdeněk Kubásek, Jiřina Dostálová, já a neteř Martina, Petr Winkler a jeho tranzit s vozíkem.

 

středa 22.7. – cesta na východ

V 5:30 se hroutí můj dokonalý plán, Peťáček nepřistavil vůz, je nedostupný, a to jsem se s ním domlouval, že co nejdříve vyrazíme pro Martinu. V 5:45 sháním i Baslery a zjišťuji, že trpělivě čekají na Peťáčka, který je měl před ½ hodinou vyzvednout, tak jim dávám za úkol ho sehnat. MKK přichází s (prvním) geniálním nápadem vyrazit bez nich. V 6hod štepánkobus přijíždí k Baslerům a my vyrážíme mj. pro Martinu. Po 8hod se výprava zázračně spojuje v Rožnově, pokračujeme přes Bečvy na Slovensko. Po zdlouhavém průjezdu povážím vyzvedáváme po 11hod v L.Hrádku Fišeráky a pokračujeme dále na východ. Kolem 16hod dorážíme na přechod Ubla/M.Bereznyj, zde se pohybujeme váhavými přískoky mezi lajnami a kukaněmi, až se zasekáváme na notářsky neověřené plné moci na vozík. Hodně dlouho to vypadá nerozhodně, ale po 18hod definitivně končíme a vracíme se na Slovensko to nějak řešit. ( Skupina G /Štěpánci a Basleři/  projela bez větších problémů a pokračuje do neznáma. ) Získáváme kontakt, náš slovenský mluvčí (HF) horečně telefonuje, jedeme do Zemplínských Hámrou do notárskej krčmy. Jsou velmi ochotní, ale dnes se s tím už nepovede nic udělat, tak večírek a bivak pod hvězdičkami.

 

čtvrtek 23.7. – druhý pokus, Mukačevo, Rika

Ráno čekáme na zprávu od notáře, jedeme do Sniny pro glejt, po 10hod jsme opět na přechodu a před polednem na Ukrajině, obratem nás staví nějaké uniformy, ale pouští nás zadarmo. Po 14hod se výprava spojuje v Mukačevu, to už jsme si zahráli bankomaty, a jedeme na Riku. Před 18hod jdeme na vodu u elektrárny ( která je naštěstí v provozu ) a jedeme cca 7km k mostu do kempoviště u chozjajina, trvá nám to cca hodinu. Svatba už je pryč, večírek, šašlik, chlebnyj dar.

 

pátek 24.7.- Koločava a Siněvir

Ráno Voloďa nabízí od 8hod kávičku a v řece je polovina vody. Jedeme proti proudu Riky, v Mižhirje navštěvujeme hypertrh, piknikujeme v sedle a sjíždíme do Koločavy. U kostela nacházíme sk.G, prohlídka muzea ateismu/skladiště brambor s agilní průvodkyní, potom vycházka na jezero Siněvir a zpátky do Koločavy na hřbitov. Po konzultaci ohledně sjízdnosti spojky do Usť-Čorné ( v některých mapách je dost výrazná ) raději objíždíme spodem, ale i zilodrom kolem přehrady stojí za to, FBMnavigace přispívá k nalezení správné cesty. Jedeme proti proudu Těresvy, od Dubového prohlížíme, stav vody vypadá na „vodní turistiku“. Skoro za šera dojíždíme do Usť-Čorné na fotbalové hřiště, po nás doráží cykloNorové, kteří „jeli“ tou zkratkou, a v noci ještě dvě pěší party.

 

sobota 25.7. – Těresva, Jasiňa

Z tribunové party se vyklube Hak ! Po 9hod jsme na vodě, cca 22km, voda byla překvapivě dobrá, neprojeli jsme několik štěrkových lavic, krásné přírodní prahy, pěkné peřeje, slušné okolí, nebyl zrovna pařák, jednu chvíli i lilo, po 14hod jsme v Dubovém. Stihly to i ovce a kozy, než přejedou auta znovu sprchne. Vyrážíme směr Jasiňa, projíždíme údolím zámků u Solotviny, obhlížíme Tisu a Černou Tisu, málo vody a nelákavé. V Jasiňi nakonec končíme v pokojíčcích rekonstruované turbázy Edelvajs se sprchou. Večer kulinářských překvapení ( „já na to nevidím a oni tomu nerozumí“ ).

 

neděle 26.7. – Bliznica, znovu Jasiňa a za kopec

Povyjíždíme odvážně auty kolem Svidoveckého potoka, jdeme přes Drahobrat, což je rostoucí středisko, a za horšícího se počasí na Bliznicu 1.881 mnm, zpět nás chytá i slejvák, nejhorší přečkáme na zápraží nečekaně zavřeného hotelu, vyptáme polévku v ozdravovně a vracíme se k autům. Zpět do Jasině, huculský kostelík a nádraží, Jablonický průsmyk se suvenýrovištěm a jsme v Haliči. V Tatarivu hledám Prut, ptám se malinového dědka, kde je řeka, dýchne na mne samohon a „kde by byla, teče do moře“. Prut vypadá pěkně, ale vody je málo. Dáváme huculskou kuchyni, boršč a bánuš, stany stavíme potmě na břehu Prutce a jdeme hned spát.

 

pondělí 27.7.- Prut byl nejlepší

Ráno FBM obětuje pro záběr naši snídani, pak zkouší lepit rio. Jedeme do Jaremči k vodopádu, na vodu sedáme kousek pod ním u mostů kolem 12hod. Po 100m končí FBM na náhradní pálavě, ze které utekla VB i vzduch. Prut příjemně překvapil, je krásně, vody nemnoho, ale je dost čistá, štěrkové lavice přetahujeme, ale na krásné přírodní prahy a stupně stačí, geologické okolí, Štěpánci se koupou ( bez vest ) – Peťáček asi umí plavat ! Na skokánku se koupe i kombinovaná posádka ZK+HF, půlhod piknikujeme u laguny, kde se koupou dobrovolně i jiní, ke konci už se to vleče, 13km, před 17hod končíme u mostu v Deljatinu. Vracíme se do Tatarivu, opět zkoušíme huculskou kuchyni ( svinina-buch-buch-buch ), máme štábní cvičení. Spíme na stejném místě, kde nás málem přejede ZIL a za silnicí se ozývají výstřely.

 

úterý 28.7. – Čeremoše a prašné cesty

Ráno vyjíždíme po 8hod přes Vorochtu směr Čeremoš, v sedle dělá HF živou sochu, silnice do Verchoviny se nám zdá špatná ( zpět byla mnohem lepší ), na Černyj Čeremoš nasedáme v 10:30 kousek za kruháčem s odbočkou na Kosiv, občas je problém na štěrkových lavicích, vcelku pěkná kamenitá řeka, údolí dávají dohromady asi po dřívější velké povodni, mosty z kilometráže chybějí ( asfalt na cestě také ), po asi 12km jsme na soutoku a pokračujeme ještě asi 4km po spojeném Čeremoši k nejbližšímu mostu do Usť-Putila? kde jsme kolem 14hod. Zpět se stavujeme ve Verchovině, je zde dost civilizace i dvě banky, pokračujeme pod Hoverlu, kde končíme před hranicí parku na břehu Prutu.

 

středa 29.7. – vzhůru do hor

Ráno nám to trvá déle než jsme čekali, v 8hod vyrážíme ze Zaroslaku cca 1.200 mnm, kde se školní výlety modlí před výstupem, v 11hod odcházíme z přelidněné Hoverly 2.061 mnm, jdeme po hřebenu, ale postupně se rozdělujeme na „patníkáře“ a hlavní chodník, který podchází většinu vrcholů. Potkáváme dost Čechů, nějaké místní a Maďary. Kopce mi nepasují s mapou ( maďarská 50 ), pozdější porovnání s FBMukrajinskou ukazuje na rozdíly v řádu až stovek výškových metrů, spoleh je na patníky. Později se sk.T dává dohromady a zvažuje spaní, po 19hod dost těžce docházíme na spaní pod Černou Horu, kde nacházíme ¾ sk.G. Něco uklohníme a rychle se zahřát do spacáků, ale noc je poměrně teplá. Na hřebeni voda nebyla, v úbočích něco maličko, místní jezírko je suché.

 

čtvrtek 30.7.- z hor dolů

Ráno vycházíme po 9hod, v 10hod jsme na Černé Hoře/Pop Ivan 2.020 mnm, ten plecháček byl zasloužený, observatoř, jdeme k patníku č.13 a dál po hřebínku, přes kolibu, u první vody piknikujeme, scházíme k potoku, asi 14:30 jsme na soutoku. Jdeme podél Bílé Tisy po prašné nekonečné cestě, nevím kde čeká Petr, v údolí není signál. K 16hod jsme u něj : koupel, pivo, boršč, meloun ! Později popojedeme na lepší místo u posadniku No.1. Poměrně bujarý večírek.

 

pátek 31.7.- Bílá Tisa a Rachiv

Ráno začíná zilový ruch později, než jsme čekali. Poprvé se nás pokouší někdo očůrat, že jsme mu pováleli trávu, nakonec chce 100H a ty teda nedostane. Parkovou branou se dostaneme hladce ven, od křižovatky na Hoverlu je asfalt, v Luhách šopujeme. V Bohdanu obhlížíme vodu a před 12hod jsme ( až na VB+ZK ) na Bílé Tise. Je to příjemná voda, nahoře i čistá, jedeme poměrně rychle, kolem 13:30 jsme po 12km na soutoku. Po půlhod přijíždí i FBM+Jiři, Kotlíci a Fišeráci zatím vozí černé pasažéry. Urychleně balíme a razíme do Rachivu. Guljame po bulváru Mira, zkoušíme kuchyni, hledáme 50%. Odjezd není moc plynulý, přesto po 20hod dorážíme do Chustu. Hledáme turbázu „údolí narcisů“, zastavujeme před bránou komplexu, kde nás odchytává dežurná a tak zde končíme.( Sk.G odjíždí do neznáma ) Voda je opravdu gorjača, ale jinak je to úžasný retrozážitek, prohlížíme si vzájemně apartmány a degustujeme plecháčky.

 

sobota 1.8.- cesta na západ

Snídani vaříme před vchodem a blížící se bouřkou, po 8hod vyrážíme, u Mukačeva se u hypermarketu zázračně setkáváme se sk.G, došopováváme, ve 12:30 jsme na osvědčeném přechodu, ve 14hod v EU. Po 18hod předáváme v L.Hrádku Fišeráky, loučíme se i s rychlou sk.G, haluškárna za Ružomberokem, před 22hod ČR, vysazujeme Martinu, po půlnoci v Mohelnici i Zdeňka, v US rozdělíme zbývající materiál a domů

 

Poznámky : místní byli velmi vstřícní, včetně těch co pracovali nebo pracují tady, hlásili se k nám, mluvte česky my budeme rozumět, východní přístup k ekologii, ZIL vyjede všude, 5E nebo 10H zvyklosti

 

Sumář :

Cestou necestou : tranzit 2.660 km, galaxy 2.480 km

Na vodě cca 70 km, psaná obtížnost I až II s místy II+ až III, na nízkých letních stavech.

Peníze cca : doprava 3.700, spaní 300, atd, jídlo mimo.

 

Zvláštní poděkování : JUDr. Bzanová a spol., MKK jež si zaorganizoval víc než možná plánoval

Externí pomocníci : internet, HYDROmagazín, P2Stoupa, Hak, Ešus jako přítel na telefonu, Louda za snahu.

 

Aktuálně

Po dlouhých měsících letargie a nečinnosti přinášíme dvě aktualizace. První jsou fotky z Hronu a druhou cestovní zpráva ze zahraniční vody, doplněná nově i o fotky.

„Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají druhým.“ Oscar Wilde