BobrCup 2007

 

Po tuším loňském úspěchu hroší posádky Honza Ešus + Jana ve štafetě v Ujčově, kde došlo i na pohár a věcné ceny, se podařil další pokrok a hroší zástupce se, i když méně úspěšně, zúčastnil otevřeného mezinárodního mistrovství ČR v extrémním závodu tříčlenných štafet FREE LITOVEL BOBR CUP 2007 !

 

Jak k tomu došlo ? Loni se na mne obrátila Marcela ( byla s námi párkrát na jednodenních vodách ), abych ji pomohl sehnat do teamu k běžci a cyklistovi kajakáře. Moji jeseničtí známí ji dohodili, k poměrné spokojenosti, nějakého dorostence z Ostravy. Letos se smskovala znovu, tak jsem ji opět odkázal na jeseničáky. Po čase se ozvala, že dorostenec nemůže, a že mám jet já. To jsem napoprvé raději nechtěl pochopit.

 

S Bobrcupem mám drobnou zkušenost ze starodávna, tehdy dělal tuším Rostíček akci u rybářské, já tam byl na kole a jel se podívat k Templu na průběh. Cyklisti brodili řeku k Temlu vyškrábali se nahoru a druhou stranou sjížděli dolů. V nějaké píše jsem  ( ještě na staré velamosce ) prubnul ten sjezd. Skončil jsem v přemetech a od té doby mám zjizvené koleno.

 

Takže jsem nadšením zrovna nejásal. Ale podíval jsem se na propozice na požadované rozměry lodě, při tom mne zaujala kategorie crazyteam ( tam bych možná obstál ) a nakonec odpověděl, že když neseženou nikoho lepšího a když se to bude brát jako sranda, tak snad.

 

Pak se dlouho nic nedělo, kromě toho, že jsem si jaksi natáhl levou ruku a před odjezdem do Rakous na mne skočila ještě choroba. Tam jsem toho tedy moc nevyléčil, a po návratu mne čekalo potvrzení registrace a zpráva od leadra teamu, jak se těší. Trochu jsem ho zchladil a dál se poctivě připravoval kloktáním a pocením. Nejvíc jsem se zpotil, když jsem se podíval na registraci a zjistil, že je tam 200 teamů a v nich z deset mistrů Evropy, Světa s blízkého okolí a to hlavně v kanoistice.

 

Bobrcup má toto složení :

1.       Běh kros cca 15 km ( 5krát brod přes řeku )

2.       MTB Cross-country 25 km ( 3krát brod )

3.       Sjezd na divoké vodě 6 km ( obtížnost dle množství vypitého rumu až „na hranici sjízdnosti“ )

 

V sobotu jsem naložil a vyrazil do Litovle, napřed byla seznamovačka, běžce nikdo neznal ( loňský nemohl ) a tak se dlouhá chvíle vyplnila rekonstrukcí způsobu, jakým se dostal do teamu ( úplně jednoduše, asi přes pět známých ). Bral to v klidu, nedlouho před startem ještě postával v „civilu“ a s pivsonem. Běžci vyrazili v poledne  ( teamů přibylo na 225 ) a protože v pátek zapršelo, musel nejeden v brodu plavat. . Mezitím jsem šmejdil po areálu a postupně zjišťoval, odkud kam, jak a tak. Běžec dorazil někde ve třetí čvrtině a předal štafetový kolík ( okousaný od bobra ) cyklistovi, co vypadal dost jako makáč. Já mezitím nafukoval co se tam vešlo, chladil atd. Devadesát procent lodí byly sjezdový speciály, některý i z karbonu apod. zbytek už normálnější dlouhý lodě. Podobný exot jako já byl už jenom jeden s rodeovým kyblíkem.

 

Cyklistu jsem odhadl dobře, nahnal alespoň dvacet míst, drapl jsem kolík a vyrazil. Asi padesát metrů po suchu, přeplavat náhon, stopadesát metrů k lodi, nasednout a vyrazit. Nevím proč se tomu říká sjezd, když se jede půlka proti proudu. Morava byla kalná a i když nebyl proud vidět, byl dost cítit, hlavně když jsem křižoval, jak jsem se mu snažil utéct vnitřníma obloukama a tak. Kolem mne svištěly ty sjezďáky a mně se zdálo, že nahoru snad nedorazím. Pak se objevil do protivky kouzelný dědeček na normálnější lodi, ocenil moji snahu a řekl ještě dvě zatáčky. Objel jsem ten barel a šlo to hned líp, už mne jich tolik nepředjíždělo, asi ta zásoba vzadu docházela, ale i dolů to bylo na mne dost dlouhý. Konečně se objevilo vysedací místo, těsně před ním mne ještě předjel další sjezďák. Zastavím, chci vylézt, na břeh to nejde ( bahno které nedrží, vylízalo tady 174 kajakářů s loděma ), nakonec napůl vypadnu, najdu nohama kameny a vystrkám loď nahoru, pak jaksi vylezu minimálně po čtyřech i já, koutkem oka vidím, že sjezďák na tom není líp. Kajak na rameno a chci běžet, těch 50 metrů k brodu ale spíš jdu, tady nemá cenu lézt do lodě, brodím a plavu ( s kolem to tady muselo být žůžo ). Vysoký břeh má za sebou 2x225 běžců, 225 cyklistů a 174 kajakářů, ale kupodivu to vysedání nahoře bylo složitější. Ještě vylézt na lešení ( stavěl ho Pavlouš ), někdo mi dýchá na záda, sednout do lodě ( viděl jsem první, než jsem vyrazil na trať, ale stejně dávám kajak dost dozadu a musím udělat dva tři směšné pohyby, někteří se zde plácají jak ryba na suchu ) a šup do bazénu ( tady mám konečně výhodu proti labilním sjezďákům ) a posledních pár záběrů do cíle.

 

Uffffff přežil jsem !!!!!

 

Celkem 3:34, jsme absolutně 175. z 225, v tom jsou i ženy, děti ( min. součet 41 let ) a starci ( max. součet 197 let ), já mám 53min, později na tabuli nacházím někoho ještě pomalejšího ( asi rodeák ), co cyklista nahnal tak jsem umazal. První měli něco přes 2hod, poslední cca 4:30.

 

A kdo příště ?

 

Aktuálně

V galerii je výběr z výběru fotek od FWJ z letošního výjezdu na balkán.

Pořiďte si designová trička pro dámy za minimální ceny.