Slovinsko, Chorvatsko 2007

 

Osoby a obsazení : Míra, Dana a Honza Kotlíci, Ilča, Peťa, Jana a Lucka Štěpánci, Pavlouš, Svatka, Marek a Pavlína Součci , já

 

Prolog

v neděli 22.7. se to navečer sjelo k Součkům, kde proběhla burza materiálu a osob, nakonec se vše nějak vlezlo a mohlo se jít do duchen ( nebo na večírek, nebo na noční )

 

Průběh

pondělí 23.7. první odpočinkový den

po páté vyráží kolona směrem Mikulov – Vídeň – Graz – Villach, cestou prohlížíme Hundertwasserův motorest a kontrolujeme prolézačky, Wurzenpass (1073mnm) nás zklame, ale 18% stoupání na něj trošku prověří řidiče a načne oktávku, strčíme nos do Vrat ( vdp. Peričnik ) a pod Mojstranou sedáme na Sávu Dolinku, jedeme po jez před Jesenicí, cca 7km, WW2(-3), příjemná voda, stupeň dost prohlížíme, ale v klidu jedeme (Součci napodruhé), perfektní zkratkou přes Breg míříme do Bohinjské Bystrice, kde už po tmě stavíme stany

 

úterý 24.7. druhý odpočinkový den

po zvonovém budíčku vyrážíme na Sávu Bohinjku, cestou necháváme oktávku u avtomehanika, jedeme od Soteska po Selo, vody máme tak akorát ( železa pod lávkou čouhají cca 15cm ), velmi zajímavá, u Tomáška 3/4hod mudrujeme, než to Kotlíci zkusí, sice zaplavou, ale dodají odvahu ostatním, následují gejzíry endorfinů, labyrint pod Tomáškem je za této vody výživnější než Gibraltar ( druhé místo WW4 ), níž je to už jak vršek Salzy a ke konci „těžká sázava“, po dojezdu je zasedání tuličklubu pod kroščenkoplachtou bičovanou kroupami

 

středa 25.7. první suchý den

ráno „měníme živel“ a vyrážíme do hory, auty ( vč. uzdravené oktávky ) na Koču při Savici (650mnm) a odtud už po svých na Črno jezero ( zde se oddělí skupina „A“ ) a dolinou triglavskih  jezer přes Hribarice na Tržašskou koču na Doliči (2150mnm), kde nasilno spíme v zimnej sobe jak zabití, neb Domina Diretisima nás uhnala.

 

čtvrtek 26.7. druhý suchý den

i bez zvonů vstáváme časně, ale vyrážíme až v 8hod, přes škrbinu na Triglav (2864mnm), kde jsme před 11hod, dolů přes Malý a Dom Planika, to už je vrchol v mracích postupujících ze západu, dál přes Vodnikov dom na Rudno pole (1350mnm). Zde nás čeká skupina „A“ se sbalenými auty a teplým jídlem ! Ještě se ošplouchneme v Bledském jezeře (bomba!) a šviháme přes Ljubljanu ke Krce. Informace domorodců nejsou nejpřesnější, nakonec stavíme stany zase potmě na domluvené louce v Krce u řeky ( nocleh za 3 plecháčky ! )

 

pátek 27.7. třetí odpočinkový den

ráno to nehoníme, pak hledáme izvir Krke, na řeku sedáme na poledne v Zagradci, jedeme do Žužemberka, to je cca 10km WW1-2 ( výstižnější je: stupně a mezi tím WWnic ), vody je málo, prostě v plavkách na zpestření, Kotlíci napočítali 17 stupňů, které stály za řeč, tak 3/4 jedeme, trvá nám to 4hod ! rychlé jídlo a hurá do Chorvatska k moři, stany stavíme v Crikvenici v kempu Kačjak zase potmě ( děvčata ještě stihla ježky )

 

sobota 28.7. mořský den

Jadran je sice rybník a Krk vypadá jak deponie štěrku, ale plaž je pěkná a voda perfektní, tak se řádně vyblbneme, odpoledne vyrazíme na opulentní večeři a úspěšný den završíme vyjížďkou při měsíčku ( díky Míro ! ), v noci se zvedá vítr, tak se dá i spát

 

neděle 29.7. pří(e)pravový den

i děvčata se bez odporu balí ( některá stihla i vlny ), dopoledne vyrážíme zpět do Slovinska na Soču, už odpoledne stavíme stany v Trnovu, první pokus o obhlídku proti proudu moc nevyšel, tak vyrážíme s Mírou na reko Koritnice a výstupních míst, zatím co ostatní mají osobní volno např. na prohlídku slalomky a sifonové soutěsky

 

pondělí 30.7. pribynáčkový den

budím se v 6hod do deště a loučím se s dnešním programem, později přestává, tak se nějak vypravujeme, když koupíme permity, začíná průtrž, jedeme nahoru co stěrače dovolí, na řeku to není, tak zkoušíme vyjet nad mraky na Mangrtskou koču, cesta je na vlastní nebezpečí, tak se auta nakonec otáčejí, mezitím to dole přestalo, upravujeme plán, auta jedou na Boku, nasedáme na Klužích na Koritnicu ( 5km, WW3 ), soutěska snad potěšila, obtížnost tak akorát, jedno místo prohlížím, Míra láme pádlo „Zemská brána“, kutilové ho opraví a jede se dál, na soutoku svítí slunce a mizí minipiknik, pokračujeme po Soče, která postupně „olejovatí“ do Boky, na vodočtu je cca 0,5m, zatím co se převáží auto na Srpenici 2, tak se snažíme zahřát, Ilčin fernet ( 16,6% ) necháváme Janě, Lucce a řidičům, řeka je postupně zajímavější, na Srpenici 2 končí nečekaně Kotlíci (Danino koleno) a Ešus s Ilčou, tj. dál jedou 4 lodě, je to opravdu WW3-4, žádná turistika, někde zastavuji a prohlížím po pár metrech, kajakáři hledí na můj styl přejíždění balvanů ( za jedním byla pořádná žumpa ), Peťáček se (po x letech) koupe ! Pavlouš z něj nemůže spustit oči a vyšplhá s lodí na balvan, mám co dělat abych poznal sifon ( fotky byly z druhého břehu ), těch deset metrů raději koníčkujeme, jen Součci se hrdinně pokoušejí o průjezd, u kempu jsme přesně v 18hod ( na řeku se může od 9 do 18 ), zároveň s autem, unavená euforie, sprcha, večeře, večírek

 

úterý 31.7. návratový den

balíme ( už to jde lépe ), v Bovci je volno na nákup suvenýrů , na poledne vyrážíme přes Predel a Tarvisio domů, kolem 19hod jsme v Brně, antiburza materiálu a osob, o půlnoci mám vyrovnané auto

 

Sumář

na pálavách ujeto cca 45 km, obtížnost WW 1/2 až 3/4, za nižších vodních stavů

dvoudenní přechod Triglavu, den u moře

auta najela od 1.800 do 2.000 km ( Brno-Brno )

 

Náklady

do 4.900 Kč/os. ( doprava 1.170, ubytování 1.810, strava 560, dominovečeře 740, plecháčky 220, atd. )

 

Perličky

Slovinsko = zvony, Marek ovládá nejen rakouštinu, ale i jihoslovanštinu ( zakecával se s domorodci ), „nedělej pavlouše a vem si“, Pavloušova Lenka jako snad první předala prémii za návrat

zaznamenal F.W.J.

 

Aktuálně

V galerii je výběr z výběru fotek od FWJ z letošního výjezdu na balkán.