Prvomájová Úpa

Letošní prvomájový průvod jsme absolvovali na Úpě. Místo mávátek pádla rozličných barev, směr průvodu poněkud monotonní furt z kopce vodou dolů, start plavby Suchovršice, cíl na jezu ve Zlíči. Z původně komorního plánu se dobrou agitací informace dostala do všech koutů republiky a za naši buňku vysíláme 7 lodí a 1 kolo, které tvrdošíjně odmítá přesun vodmo a trvá na cestě po břehu.

Na startu probíhá veselá družba, někteří se ještě mezi sebou neznají, konzumují se dovezené pochutiny, probírají nedávná zranění. PH se drží stranou kolektivu, protože se odmítá podělit se zbytkem skupiny o nakousaný dort. Olča stihla vyléčit šrámy, takže na Olinku dneska jede Olinka a FWJ doufá v zázrak a nepojízdnost Jiřčina kola. Po předchozí zkušenosti s těhotným Tajfunkem a naraženou bečkou mám dnes opět zajímavého háčka. Evča v sobotu prvním zápasem sezóny sezónu okamžtě ukončila a se zafixovaným kotníkem o berli poprvé na "divoké vodě" (šlapadla na Vranově se za vodáckou zkušenost nepočítají) hbitě naskakuje i vyskakuje z přiděleného místa v barace. Po několika marných pokusech naloďují Kotlíci i rousňáka a procesí se vydává vstříc atrakcím prvomájové plavby. FWJ posilněn informacemi z víkendových splutí vyhlíží na jezech helikoptéry, ale nežádoucí atrakce v podobě topících se raftů se dnes naštěstí nekoná. Vždyť je taky příjemných 72cm na vodočtu (v neděli bylo 103).

První veselost je uprostřed Úpice. Poctivý jez se šlajsnou vlevo. FWJ se na mě otáčí a říká, že si na něj tak na 70% věří. Bohužel Mr. 0% je rychlejší a z Frantových 70% dělá čistou nulu rychlým přenesením jeho lodě pod jez a zůstává věrný své přezdívce. Plasťáky ostatních part dávají tenhle jez přes korunu. Šlajsnou jede jen kajakářka a za ní raft. Úpa nabírá trochu rychlost a sem tam poskytne i pohoupání. Evča je spokojená, že zas výletujem, takže ani nevnímá, že to na barace vlastně až tak moc nehoupe a že je docela dřina držet s ostatními loděmi krok. V Havlovicích u hřiště dáváme držťkovou, pivo, svařák a sušíme Celinu aportováním. Mezitím doráží další rafty a během zastavovacích pokusů skládajících se převážně z torpédování břehu vidím i první nedobrovolné koupání. Škaredé jezy přenášíme, ucházející jedeme. Hnyci slibují kousek před cílem buřtoviště a opalovačku. Buřtoviště má už rozdělaný oheň, střídáme rychlejší partu, přikládáme na oheň, konzumujeme. Opalovačka se koná pouze odspoda z ohniště. Aspoň neprší a slunko má tendenci občas nakouknout zpoza mraku. Jessiovci s náma nepečou a tlačí do sebe radši sušenky.

Pár zatáček rychlejší vodou a už před námi vykukuje navigace Viktorčina splavu. Automaticky přenášíme a děláme rychlé KVČ na Staré Bělidlo, kde dle MKK a FWJ bylo "lautr h..no co dělat." Olča rozrušená kulturní vložkou navrhuje vyrazit na Ratibořický zámek pěšky. Naštěstí je přehlasovaná a tak pod zámek dojíždíme na lodích. Sušíme, balíme a v 18:15 se vydáváme domů. Přesun do Brna je i se zastávkou v Mýtě trochu delší a tak už není síla zastavovat u rozkvetlých třešní. Tradici zachraňuje průzkum ledničky. Polibek pod třešňovým jogurtem se taky počítá.

Aktuálně

Po dlouhých měsících letargie a nečinnosti přinášíme dvě aktualizace. První jsou fotky z Hronu a druhou cestovní zpráva ze zahraniční vody, doplněná nově i o fotky.

„Vhodnou základnou pro manželství je oboustranné nepochopení.“ Oscar Wilde