Rakousko / Engadin 2010

Účastníci zájezdu : já+Jiřina, Míra+Dana Kotlíci, Honza+Jana Ešusovi, Svatka Litovelská, Renča Hnyková, Petr Winkler a jeho tranzit s vozíkem, Petr+Majka Hnykovi, jejich známí Mirek+Olina Nováci, Honza+Ema Fišeráci a jejich tranzit, FM+Vlaďka Basleři, Peťáček+Jana Štěpánci a jejich EV galaxy

 

1.den sobota 7.8. – cesta na jihozápad

Za deště nakládáme v US, jen já, Jiři a Petr, o půl šesté nás vítá Svatka v Litovli průtrží mračen, do nervózního Brna dorážíme po 7hod, po 8hod jsme za Brnem a z EV máme zprávu, že jsou před Vídní, později se ukáže, že je to skoro totéž, před 13hod se výprava kompletuje na dálnici za Lincem, pořád střídavě prší, okolo 16hod kontrolujeme vysedací místo těsně před D/A hranicemi, dojedeme do Kössen, ubytujeme se a vyrážíme na obhlídku, děsí nás vodočet u dřevěného mostu (225), na oficiálním je 150 a klesá, ve městě je nějaký fest, tak se lehce účastníme.

 

2.den neděle 8.8. – dvě řeky skoro za sluníčka

V 9:30 sedáme na řeku tří jmen ( Kössener, Tirolen, Grosse Ache ) u mostu nad ofic.vodočtem (120), Entelochklamm nám připomíná horní soutěsku na Salze ( ale s větší řekou ), je dost vody, tak nemusíme jezdit těsně u skal, postupně se ukazuje i sluníčko, k mostu u Wagrain je to cca 6km, psáná I-II, příjemná voda na rozjezd, obratem vyrážíme přes sedlo Thurn na Salzach, hledáme odkud, nakonec Wald im Pinzgau, vody tak tak, ale po 200m zleva mohutný přítok z elektrárny, níž stupeň, který jedeme, ale já jako poslední zůstávám na koruně, projíždíme až na podruhé, voda spadla během chvíle o 20cm, postupně přibývá vody, je to jednoduché, teče to, ale Petra vidíme v Bramberg/Steinach rádi, začínala to být nuda, cca 7km, psaná II ( tak ze začátku ), sotva vyrazíme na přejezd spadnou první kapky, před 19hod jsme v kempu Reiterhof u Hopfgarten im Brixental na břehu Kelchsauer Ache, ta mne nadchne, má vodu a je krásná, plánoval jsem jet z kempu, ale jdeme to s Jiři prohlédnout nahoru, večer nám PW odluzují veselí holanďané, chvílemi prší.

 

3.den pondělí 9.8. – asi nejkrásnější den

Ráno vyjíždíme ke třetímu mostu ( odbočka na Hörbrunn ), moc jsem nepočítal že odsud pojedeme, jsou zde schody a na vodočtu cca 80, ale Kotlíci neváhají ( nedá se říci o všech ), v 9:30 startujeme, takový spád jsme asi nejeli, nádherná voda, na nás i dost, v jednu chvíli mi to vyrazí pádlo z ruky, stíháme ho na zpátečku, naštěstí se na chvíli zasekne mezi kameny, na soutok jsou to velmi výživné 4km, tam se pro kameru vyklopíme z lodě, starý průvodce píše IV ( přehnané ) a spád 2,1% ( Litičák má 1,4 ), o průjezdu ostatních, např. Baslerů, jsou jen kusé zprávy. Pokračujeme po Brixenthaler Ache, už větší a mírnější, jez na konci Hopfgartenu nejedeme, u Griesu těch 8m lodě skáčou, ale my opatrně slézáme, pod Bruckhäusl všechny stupně apod. po prohlédnutí jedeme, vodočet cca 115, končíme ve Wörgl před soutokem po 13hod, 12km, psaná II. Jedeme do Zillertalu, hledáme vysedací místo v Hippachu a nasedací na konci Mayrhofenu, vodočet 190 je hodně, zabíráme místo v kempu, na řeku není dost zájemců, místo toho dáváme dohromady horský materiál a večer jdeme na korzo.

 

4.den úterý 10.8. – zážitky jak z kina

Vyjíždíme po Zillertal Höhenstrasse (mýto) na kiosek Melchboden, odtud jdeme na Kreuzjoch 2.336m, větší část pokračuje na Marchkopf 2.499m, za ním sestupujeme za blížící se bouřky směrem na Krössbrunalm, za námi se doslova vrhne trojice Němců, poprvé ( a doufám, že naposledy ) ukazuji vrtulníku Y, později marně sháníme Baslery, nakonec jedeme dolů druhou stranou, kde na ně zázračně narážíme, mají radost ( šetříme jim 2hod po asfaltu ), v kempu jsme o ½ 7, sdělování zážitků, bazének.

 

5.den středa 11.8. – kličkování v dešti

Vyjíždíme 7:45, ale u Innsbrucku jenom zastavíme, prší a klettersteig nehrozí, jedeme do Haimingu, Inn má 290, zakempujeme a prohlížíme Imsterslucht na soutoku s Ötztaler Ache, zájemců je málo, jedeme se podívat do vedlejšího údolí na Pitze, dole má málo vody a pěší soutěska je uzavřená, ve Wenns hledáme vodu, na jezu v Pitzehöfe nenávratně mizí, další pokus, jedeme do Ötztalu, TF trucuje, když ostatní dorazí pod klettersteig Lehnského vodopádu začne pršet, tak jen procházka na vyhlídku a prohlídka skanzenu zezadu, u Stubaiského vodopádu nad Umhausenem se opět spojujeme, wapka na třetí platformě, po prohlídce odjíždíme v 19hod opět za deště, v kempu obsazujeme teepee, řešíme další program, večírek.

 

6.den čtvrtek 12.8. – den velkých kalných vln

K ránu začne pršet pořádně, kolem 10hod balíme skoro za sluníčka, po dohadovačce vyjíždíme v 11hod, na Kajetansbrucke má Inn 290, tak raději jedeme ještě výš už do Švýcar. Na vodu jdeme pod elektrárnou Pradella v 15hod, veliká vodnatá řeka s průhledností 0cm, opravdu velké vlny, šidím to kudy to jde, ale pálava přetéká, před prvním dřevěným obloukovým mostem začne Jiři jásat ( než jí dojde, že není vysedací, ten byl až třetí ), přijíždíme k dalším velkým vlnám, nad kterými stojí Nováci, Svatka+Renča se v nich otočí, z další lodi na prvním kohoutu vypadne Petr a Majka to „na Ilču“ nedá, už jsme v tom taky, máme co dělat sami se sebou, tak jim nepomůžeme, v duchu odhaduji kolik toho uplave. Nic ! Svatka s lodí si pořádně zaplavala, zbytek pochytali spodní posádky. Hnyci přecházejí po lávce za ostatními na levý břeh ( Petr si to taky pěkně užil ). Zbývá jen kousek, tak háčci přece jen nasednou, končíme po 17hod před Martinou, cca 15km, psaná II, ale pro pálavy na hraně. Už za deště se jedeme ubytovat do Scuolu, v obsazené prádelně se mohutně sdílejí zážitky.

 

7.den pátek 13.8. – pocitově nejstudenější den

Ráno už neprší, vodočet Tarasp má 3,1 tj. cca 50kyblíků, v 11:30 nasedáme nad Novým mostem, vzduch 13o a voda 7oC je na Janu s kožíškem moc a vybírá si time,  prší a je opravdu zima, míň vody už by bylo horší, Zernez 40cm, po 13hod končíme v Susch, cca 11km, psaná I-II s několika kratšími úseky III odpovídá. Návrat do kempu a individuální program. Já+Jiři jdeme kolem řeky do lázní, potom nahoru k hradu ( vše Tarasp ), zpět horem a soutěskou Clemgia. Ostatní se většinou věnují prohlídce města, Scuol za to stojí.

 

8.den sobota 14.8. – od sluníčka po slejvák

V 8:30 odjíždíme směr St.Moritz, stany stavíme v kempu Punt Muragl, ve 12hod jsme v menší sestavě 7 lodí na vodě, sedáme v Pontresina na Roseg, ale za chvilku už jedeme po Flaz, nádherná voda, opět 7oC, čistá a akorát, na stupni mi vystoupí Jiři, níže PH zase nic neřekne a zmizí, ale tentokrát je Majka zachycena, kolem letiště už je to nuda, ještě se svezeme po Enu, PW má s sebou ženské a prošvihne nás v cíli, končíme v Madulain ve 14hod, 15km, psaná III-II, podle mne II+ -C. Odpoledne už za deště většina korzuje po St.Moritz, večer zabíráme společenskou místnost a řešíme co dál, skauti kopou stružky a někteří pokukují po pevnější střeše.

 

9.den neděle 15.8. – den co byl nakonec lepší, než se ráno čekalo

Ve 3hod ještě řádně leje, v 6hod to nevypadá beznadějně, po 7hod nic moc, rozpačitě vyrážíme různými směry, já+Jiři na Piz Languard 3.262m ( kde byla VB+SR včera ) a potom dlouhými vyhlídkovými cestami do kempu, další skupiny na Diavolezzu a k čelu ledovce Morterasch. Odpoledne odjíždíme postupně na východ za vidinou lepšího počasí do už známého kempu Haiming s teepee.

 

10.den pondělí 16.8. – klettersteigový den

K ránu podle předpovědi přestává pršet, vyrážíme na obhlédnutá místa v Ötztalu, klettersteig Stubaiského vodopádu je pro některé premiéra, je to taková rodinná prolézačka s opravdovou spoustou železa a na konci se sprchou na nohy. Po sestupu se to přerozděluje, část jede zabrat kemp do Hall im Tirol, druhá jede na klettersteig Lehnského vodopádu, počasí se horší, ale pod převisem je sucho a ve stěně déšť nevnímám, je to jiné kafe, někde se i zapotím, někteří dali i převis ( oba klettersteigy mají hodně silné lano, pozor na menší karabiny ). Jedeme s Peťáčkem, mrkneme na V+až VI na Ötztaler Ache pod Tumpen, o ½ 7hod stavíme stan a razíme se courat uličkami, TF dorazí ještě později, kontrolujeme předpověď, prý poměrně bujarý večírek v občasném dešti.

 

11.den úterý 17.8. – poslední den

Ráno je vše jinak, prší, nikdo nevstává, zase se přehodnocuje program, antiburza horského materiálu, sbírka na kemp, jedeme do Němec na Isar ( v EV je dusno a raději míří domů ), v Mittenwaldu nenacházíme jez, ale bagry, tak sedáme naproti kempu pod kasárnami ( Fišeráci kousek nad ), po 12hod, 5 lodí, příjemná rozlučková voda, nad jezem u Krün i s labutěmi, pod jezem je vody tak na projetí, po hodince vidíme PW a Mirka, cca 7km, psaná II-I, na naší vodě spíš míň ( Scharnitz na netu 125 ), přerovnání aut, piknik s kafíčkem, v 15:30 odjezd přes Ga-Pa k domovu, 17:30 hlásí EV čekání na odtah před Vídní, po 19hod ČR, po 22hod předáváme v Praze Renču.

 

12.den středa 18.8. – dojezdový den

Před 1hod nabíráme Baslery v Brně, ve 4hod to v US rozpouštíme, před půlnocí hlásí návrat i Štěpánci.

 

Nováci se sice koupali vícekrát, ale nevýznamně. Nejčastější slova akce : keška, počasí.

 

Sumář : po silnicích a dálnicích : TPW 3.000 km, TF 2.300 km, EV galaxy 2.500 km.

Lodě : rio, baraka, pálava ( několik posádek všechny řeky ). Na vodě cca 77 km, psaná obtížnost I až IV?, na slušných stavech, někdy kolem střední vody, teplota vody 7 až 12oC.

Peníze cca : doprava do 4tis, kempy 2,4tis, atd, jídlo mimo.

 

Externí pomocníci : internet, Jessie a MaBur jako přátelé na telefonu, prastarý průvodce od PN.

FWJ

 

Aktuálně

Po dlouhých měsících letargie a nečinnosti přinášíme dvě aktualizace. První jsou fotky z Hronu a druhou cestovní zpráva ze zahraniční vody, doplněná nově i o fotky.

„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain