Pálava vzor13

Jak psal FWJ v návštěvní knize, Gumotex pro letošní sezónu nachystal nový model Pálavy. Nejde jen o facelift, ale loď je víceméně překopaná. Na první pohled zaujme absence nafukovacích palub, které jsou nahrazeny podobným řešením jako u větší Baraky. Přidány byly sítě na uchycení drobnější batožiny. Co už není na první pohled úplně vidět je prodloužení o 20cm. Díky prodloužení se nabízí možnost variabilního uchycení max. 3ks vodorovně uchycených laviček. Především se ale mění tvar lodi, kdy špice a záď jsou víc zostřené. Stejně jako u minulého modelu chybí samovylévací tunel. Příjemný bonus je zhubnutí o cca 4kg při zachování nosnosti 240kg. Celkově Pálava teď vypadá jako menší verze Baraky se stejně řešeným interiérem i exteriérem.

Celý článek...

Tančit povoleno

Tak tohle u velitelky nebývá obvyklé! Stres z nevědomosti, kde vlastně budeme plesat byl rozptýlen překvapivě už týden dopředu a v návštěvní knize se objevuje zásadní info, že ples se koná přímo v Hrabové. Nebude smutných řidičů a všichni budou moct čurat bez omezení!

Páteční bečky se neúčastním, pouze si přes MKK nechám posílat spacák. Z pátečního večírku mám proto jen kusé informace. Díky selhání techniky se z promítání loňské Berounky stává seriál na pokračování a diváci odchází z hlediště po 20-ti minutách v napětí, co bude v dalších dílech. MKK se chopil techniky, která nezklamává a doprovází zbytek osazenstva na kytaru. Večírek končí nad ránem...

Sobotní výlet tentokrát obstarávají pouze Jessiovci s Hrochama, kdy zkušenější nazouvají hubená prkýnka a mladší je povzbuzují z rychlých prkýnek (více viz fotodokumentace). Ešuse mezitím Evka těžce zahanbuje svou úspěšností útoku na volejbalovém turnaji v Lelekovicích. Skóre se vyrovnává až s chystáním se na ples, kdy morálně vítězím s odhadem, že reklamovaná půlhodina přece nemůže normální ženské stačit na přípravu róby na ples. A již po dvouhodinovém pobíhání po bytě vyjíždíme směr Hrabová, kde nás vítají letošní účastníci. Příprava na ples byla tradičně zpestřena několika veselými příhodami. Ešus se snaží Makoše přesvědčit, že ty hromady plyšáků přece nemůžou být hroši a že jde o housenky s kolečkama, dušené králíky a podobnou cirkusovou havěť. Pánové zatím sledují DavisCUP. Na ples se prý nepůjde, než naši dohrají. Za stavu 15:15 se v 20:15 zvedají i ti nejotrlejší a vyrážíme.

Průběh plesu se dá nazvat standardním. Od příchodu vyhlížíme čurací místnost. Letos se bude chodit čurat do pekla, tak to jdeme hned hromadně otestovat. Kolem deváté doráží i Tajfunci a na Ilče je hned od první minuty poznat, že už pár let pořádně nepařila (viz fotodokumentace). Jako nejaktivnější na parketě se ukazuje David, který zachraňuje nedostatek tanečníků pro naše tanečnice. První šok přichází s tombolou. Těším se na popelnici, ale Evka přináší živou kočku. Propadám deprési a biju hlavou o stůl. Druhý následuje v zápětí, kdy se od kapelníka dozvídáme, že se hraje Ešusovi k narozeninám. Sedíme zrovna na balkóně, takže mě strká tancechtivý dav ze schodů a prohazuje si mě, než píseň dohraje. Naštěstí mě v tom nenechávají dlouho koupat a Evka ukazuje skutečnou výhru s tím, že kočku našla po cestě. Hodně se tančí, ještě víc se čůrá. Vydržíme do zavíračky a z plesu nás vyhazují ve 2:30. Kytaru tentokrát ladí Jáňa, ale dlouho nevydržíme a odpadáme před čtvrtou.

Plavky najdou uplatnění! V 7:50 se budím a v kuchyni mě vítá David, který do sebe nervózně tlačí snídani, že už by rád vyrazil domů do Leštiny. Od 8:00 je v Zábřehu domluvené eskymování. Překvapivě se účastním pouze já, takže s velitelkou vyrážíme směr bazén, kde už trénují místní slalomáři. Pod dohledem okresního přeborníka v eskymování předvádím pár směšných pohybů a po pár minutách poprvé zvedám. Pak se mi to omylem povede ještě dvakrát a domlouváme další lekce pro hrošíky.

Po obědě už jen Štěpánčata pod velením Evky pořádají nálety plyšem na pospávajícího Ešusa, než se zvedneme a odjíždíme do Brna. I přes neúčast Loudíků, Peťáčka, FWJ s Jiřkou a Kotlíků se ples vydařil a došlo i na předání ?svatebního? oznámení od Pepy (to mě minulo). Tak holt zase za rok v plném počtu.

 

voda je když

 

Ta holka měla poetickou duši, krásný úsměv, bavil ji tanec, uměla mluvit

na její nohy se dokážeš dívat až do posledního panáku,

co tě pošle definitivně pod stůl

a pomůže zapomenout

 

sedíš na baru s kamošem, co má jiný pohled na svět, o kterým rád mluví.

posloucháš pozorně, má ve spoustě věcí velkou pravdu

odněkud ze sálu se přitočí ona,

zapojí se do hovoru

 

smeteš zbytky toho, co mohlo být dobře vypadající večeří rukou z baru

objednávka panáka navíc rozhodně nedělá velký problém

zrovna je tak nějak nálada mluvit

svedení tématu k vodě

 

o čem taky jiným dokážeš vlastně mluvit, když tě voda drží nad vodou

o lodích toho není potřeba moc vědět, stačí je mít rád

dlouhý monolog na téma loď v bytě

překvapila, má ráda loď

 

voda je když necháš tu krásnou holku na baru kamošovi a jdeš si po svým

chceš si nechat celý svoje mizerný vodáctví jen pro sebe

venku zapálím cigáro a pomedituju

voda mě omlouvá krásko

 

podzimní nálada

neděle 1:26. vracím se z restauračního zařízení plný večírku a nechce se mi spát. rychlá kontrola facebooku potvrzuje předpoklad, že všichni slušný lidi už spí nebo ještě paří. není už s kým vykecávat, tak se prsty začínají motat po klávesnici a mám chuť psát blbosti, co se jen tak namanou. jak je to dlouho, co jsem zazimoval loďku? počítám... měsíc, skoro dva. tiše si teď spí v kolárně na čestným místě, aby ji každý, kdo vleze do místnosti, viděl a mohl se potěšit pohledem na její bezchybné tvary. zítra ji půjdu zkontrolovat a možná ji zase vezmu na chvilku ohřát do obýváku, aby se necítila osaměle. čím víc jí budu projevovat náklonnost, tím větší bude mít chuť mi to oplatit zase od jara do podzimu. chci tomu věřit. holt mám prostě mokrou duši, smiřte se s tím...

hlava padá, v ní se ženou útržky dnešního večera. u magistrů nám bylo dobře. sešla se fajn partyja a po volejbalových došlo i na vodácký příběhy. po pár pivech je člověk překvapený, kolik se kolem něj vlastně motá vodáků nebo aspoň plavců, co znají rozdíl mezi pádlem a veslem. stejně jako rybáři taháme z paměti pořád těžší a těžší kalibry. toho potkal osud, ten zase našel spřízněnou duši. kolik litrů českých řek jsme letos vypili, nevíme, ale nebude jich víc, než orosených sklenic na stole. blíží se konec večírku a popíjím spíš už z povinnosti. po stěně kryglu si navzdory přilnavosti a v duchu gravitace sklouzává kapka pivka. na stole se spojuje s kamoškama a vytvoří malou strouhu, která se rozeběhne po stole. vodákovo srdce se rozzáří. v hlavě se zmenšuju na úroveň stolu a hledám cestu, kudy by to šlo. kolem toho tácku zprava, pořádně odkopnout, ať nevletím do buráku. hlavně se nestočit k prkýnku po žebrech, tam by byl konec a padl bych do hlubin zapomnění. nikdy bych už pak nenašel cestu, kudy se dá sjet k hraně stolu. ostatní se na mě podívají, už jsem dlouho nic neřekl. narychlo tahám historku z Gailu a znova vidím FWJ na špici v nelítostným boji s válcem. zástupci něžného pohlaví mi visí na rtech, chlapi žmoulaj ubrus. tak nějak by vypadala ideální situace, jak zaujmout publikum. realita je jiná a tvrdá a tak se zase na chvilku vracím k rozbouřené řece na stole. našel jsem si svůj průjezd a spokojeně zvedám sklo. banální situace, příjemný večírek. holt mám prostě mokrou duši, smiřte se s tím...

2:02 náklon hlavy k pravému rameni. pohled nejistoty, jestli tohle publikovat. nakonec ale proč ne. třeba to někoho pobaví a někdo se zasní, že je na tom stejně. zima před náma je dlouhá, ale po ní budou na kraličáku tát ledy a naše zamilovaný místa se rozezní hukotem vody. na břehu zase budou stát ty samý tváře, se kterýma rok co rok putujeme krajinou, a rytmicky budou komíhat trupem nahoru a dolů s myšlenkou, jestli mají správně povolený typlík ve ventilu, a doufají, že nebudou za blbce, až se údolím rozezní první jarní pfffffffffft. holt máme prostě mokrou duši, a vy ostaní, smiřte se s tím...

 

Aktuálně

Letošní Velká Voda bude v termínu od 27.6. Jede se na Otavu. Níže je odkaz na přihlášku s číslem účtu, kam můžete posílat startovné.

Prihlaska_OTAVA_2020.doc