HROSICI
Pálava vzor13
Jak psal FWJ v návštěvní knize, Gumotex pro letošní sezónu nachystal nový model Pálavy. Nejde jen o facelift, ale loď je víceméně překopaná. Na první pohled zaujme absence nafukovacích palub, které jsou nahrazeny podobným řešením jako u větší Baraky. Přidány byly sítě na uchycení drobnější batožiny. Co už není na první pohled úplně vidět je prodloužení o 20cm. Díky prodloužení se nabízí možnost variabilního uchycení max. 3ks vodorovně uchycených laviček. Především se ale mění tvar lodi, kdy špice a záď jsou víc zostřené. Stejně jako u minulého modelu chybí samovylévací tunel. Příjemný bonus je zhubnutí o cca 4kg při zachování nosnosti 240kg. Celkově Pálava teď vypadá jako menší verze Baraky se stejně řešeným interiérem i exteriérem.
zaBu ( západní Bulharsko ) 2019 cestovní zprávaÚčastníci : Dana a Míra Koláři (baraka), Petr O.Hnyk a Zděněk Kubásek (rio/baraka), Jana, Peťáček a Lucka ( která nahradila zraněného Frantu Hrníčka ) Štěpánci, já (pálavy) a Peťa K.Winkler a jeho Ducato s rekonstruovaným vozíkem ( takže nakonec stejná sestava jako loňské zaRaD ) Sobota 18.5. dlouhý přesun Máme před sebou kus cesty (1.300 km), tak vyrážíme ze Zábřeha po 2hod, až se rozsvítí, tak mi dojde, že jsem zapomněl plecháčkovník, tak na Slovensku kupuji omalovánky s tvrdou podložkou, cena (6€) mne zaskočí, ale Peťa má CD Mrázika pro vnoučata. Hranice jdou poměrně hladce (Hun/Srb 3/4hod, Srb/Blg 20min), byť celníky zaráží Štěpánkovic krabice. Někde v Srbsku odklánějí dopravu z dálnice, protože na ní chybí most, jaksi se na ni vrátíme a projíždíme úsek, který rekonstruují po sesuvech a pokračujeme i novou stavbou včetně tunelu (subterra), stavbaři jsou v klidu, jen někde ukáží kudy ne, jako by nás považovali za tuneláře. Zkratka dobrá, ale stejně máme co dělat, abychom dojeli do Zemenu za světla. Z přehrady moc neteče, ale přítok zprava má dost vody. Zabivakujeme v opravované hale u prostředního mostu a jdeme brzy spát. Krásný měsíček nejen tuto noc.
zaRaD 2018západní Rakousko a Německo Účastníci : Zdeněk Kubásek a Petr „Organizér“ Hnyk (baraka), Dana a Míra Koláři, Jana + Peťáček + Lucka Štěpánci, já (pálavy), Peťa „Katamarán“ Winkler a jeho Ducato s vozíkem. Sobota 21.7. Cestou na sraz do Zábřeha trefím v bludovském kopci srnce, auto se zdá celé, ale já mám zpoždění. Nakládka se trochu protáhne, ale kolem 5hod vyrážíme přes Brno a Znojmo, kde se naposledy a neúspěšně pokoušíme koupit veselé plasťáčky, tak vezmem alespoň rum ( předpověď dost straší ). Na poledne už jsme na břehu Traunsee, chytáme se ve druhém kempu, postavíme stany a vyrážíme na ř.Traun. Nasedáme pod wilden Lauffen za mírného krápání, řeka pěkně teče, není těžká, za slunce ideální krajinovka. V Bad Ischlu je vše podle popisů, vůně z kuchyní a mávající rekreanti, ale navíc kolečko (kolečka, kotouč) v řece, pneu ho nadlehčuje, proud tlačí, ale nám neunikne. Je zánovní, pozinkované, nakládáme ho na největší loď a PH si z něj dělá opěrku. Další plavbu zpestří jen (další) zmatený srnec. Lodě jsou zrovna v jednom chumlu když někdo utrousí něco neuctivého o řece. Hned je zde zához s kůly přes celou řeku, z baraky se vyklopí kolečko i posádka, ale vše se dostane zpět a i Zdeňkova noha byla víc špinavá, než odřená. Níž řešíme vysoký stupeň, který jedou jen Kotlíci, výstrahy a zákazy v důsledku výstavby mostu a absenci doprovodného vozidla. Možná nebyla nejlepší domluva, možná nezafungoval praporek, možná jsme byli moc rychlí. Nakonec dorážíme až na konec, povolávám PW, který čeká někde nahoře, a plujeme se podívat na jezero. Dno ostře spadající do temných hlubin byl zážitek, návrat proti nenápadnému proudu také. ( 4hod, 15oC, 20km, 4%o, I-II, vdčt. Bad Ischl 190cm, Theresienthal 124cm ). Velmi krátký večírek.
|
Tančit povolenoTak tohle u velitelky nebývá obvyklé! Stres z nevědomosti, kde vlastně budeme plesat byl rozptýlen překvapivě už týden dopředu a v návštěvní knize se objevuje zásadní info, že ples se koná přímo v Hrabové. Nebude smutných řidičů a všichni budou moct čurat bez omezení! Páteční bečky se neúčastním, pouze si přes MKK nechám posílat spacák. Z pátečního večírku mám proto jen kusé informace. Díky selhání techniky se z promítání loňské Berounky stává seriál na pokračování a diváci odchází z hlediště po 20-ti minutách v napětí, co bude v dalších dílech. MKK se chopil techniky, která nezklamává a doprovází zbytek osazenstva na kytaru. Večírek končí nad ránem... Sobotní výlet tentokrát obstarávají pouze Jessiovci s Hrochama, kdy zkušenější nazouvají hubená prkýnka a mladší je povzbuzují z rychlých prkýnek (více viz fotodokumentace). Ešuse mezitím Evka těžce zahanbuje svou úspěšností útoku na volejbalovém turnaji v Lelekovicích. Skóre se vyrovnává až s chystáním se na ples, kdy morálně vítězím s odhadem, že reklamovaná půlhodina přece nemůže normální ženské stačit na přípravu róby na ples. A již po dvouhodinovém pobíhání po bytě vyjíždíme směr Hrabová, kde nás vítají letošní účastníci. Příprava na ples byla tradičně zpestřena několika veselými příhodami. Ešus se snaží Makoše přesvědčit, že ty hromady plyšáků přece nemůžou být hroši a že jde o housenky s kolečkama, dušené králíky a podobnou cirkusovou havěť. Pánové zatím sledují DavisCUP. Na ples se prý nepůjde, než naši dohrají. Za stavu 15:15 se v 20:15 zvedají i ti nejotrlejší a vyrážíme. Průběh plesu se dá nazvat standardním. Od příchodu vyhlížíme čurací místnost. Letos se bude chodit čurat do pekla, tak to jdeme hned hromadně otestovat. Kolem deváté doráží i Tajfunci a na Ilče je hned od první minuty poznat, že už pár let pořádně nepařila (viz fotodokumentace). Jako nejaktivnější na parketě se ukazuje David, který zachraňuje nedostatek tanečníků pro naše tanečnice. První šok přichází s tombolou. Těším se na popelnici, ale Evka přináší živou kočku. Propadám deprési a biju hlavou o stůl. Druhý následuje v zápětí, kdy se od kapelníka dozvídáme, že se hraje Ešusovi k narozeninám. Sedíme zrovna na balkóně, takže mě strká tancechtivý dav ze schodů a prohazuje si mě, než píseň dohraje. Naštěstí mě v tom nenechávají dlouho koupat a Evka ukazuje skutečnou výhru s tím, že kočku našla po cestě. Hodně se tančí, ještě víc se čůrá. Vydržíme do zavíračky a z plesu nás vyhazují ve 2:30. Kytaru tentokrát ladí Jáňa, ale dlouho nevydržíme a odpadáme před čtvrtou. Plavky najdou uplatnění! V 7:50 se budím a v kuchyni mě vítá David, který do sebe nervózně tlačí snídani, že už by rád vyrazil domů do Leštiny. Od 8:00 je v Zábřehu domluvené eskymování. Překvapivě se účastním pouze já, takže s velitelkou vyrážíme směr bazén, kde už trénují místní slalomáři. Pod dohledem okresního přeborníka v eskymování předvádím pár směšných pohybů a po pár minutách poprvé zvedám. Pak se mi to omylem povede ještě dvakrát a domlouváme další lekce pro hrošíky. Po obědě už jen Štěpánčata pod velením Evky pořádají nálety plyšem na pospávajícího Ešusa, než se zvedneme a odjíždíme do Brna. I přes neúčast Loudíků, Peťáčka, FWJ s Jiřkou a Kotlíků se ples vydařil a došlo i na předání ?svatebního? oznámení od Pepy (to mě minulo). Tak holt zase za rok v plném počtu.
JuSt ( BiH ) 2017 cestovní zprávaÚčastníci : Zdeněk Kubásek a Franta Hrníčko (baraka), Petr a Majka Hnyci (rio), Dana a Míra Koláři, Svatka Litovelská a já (pálavy), Petr Winkler a jeho ( na poslední chvíli uzdravené ) Ducato s vozíkem. Doma zůstali Štěpánci.
Sobota 5.8. – přesunový den Z US vyrážíme po 4hod, přesun probíhá bez větších problémů, pomalejší je průjezd Slovinskem a nějaké popojíždění po stavbě za chorvatskými hranicemi, pak si zakroužíme Bihačem, zahrajeme bankomaty, a v podvečer jsme v Kiro kempu. Je tam živěji ( před týdnem byla Una regata ), chystají se na příjezd nějaké svatby, která nám sice ztíží přístup k řece ( koupel nikdo neprotahuje ) ale zajistí noční hudební kulisu, prý kvalitní, ale dosti hlasitou.
|