Zážitek nemusí být pozitivní, hlavně, když je intenzivní.

Přesně podle tohoto hesla jsme vyrazili na pouštění Pastvin a s ním spojenou masovku na Divoké Orlici. Sobotní ráno se hlásí déštěm a příjemnými 4°C. Trochu pochybuju, jestli byl dobrý nápad vybrat tento víkend jako křest švagra, ale aspoň to bude mít hned od začátku naplno a bude řádně otestován. Přes ne úplně vodácké počasí se nás v Líšnici u ZD sjíždí slušný počet lodí (7). Klasickou trojici Kotlíci-Ešusi-Štěpánci dnes doplňují další dvě lodě Štěpánků, Srnci a Mirka s Pepou. Kompresor se tahá jen z povinnosti a každý má radost, že si může zacvičit a rozehřát zmrzlé kosti s pumpou. Na břehu děláme ještě povinnou skupinovku a už se jde na vodu. Po pár stech metrů přichází to, na co se na Orlici vždycky těším nejvíc. Vystřelovák! Dneska je nějaký nudný, nikdo se nekoupe, opilců je málo a nejistí přenáší. Ne tak my. Jedna loď za druhou mizí přes hranu, ale přesto, že poctivě dokumentujeme, kojení hastrmanů se dnes nekoná, páč všichni jdou do poctivého záklonu. To vše z prozaického důvodu: bylo puštěno víc vody, než bývá obvyklé. Nebezpečné nejsou letos ani jezy v Žamberku, takže záchranáři letos mrznou ve vodě nachystaní zbytečně. Pod Helvíkovicemi nás čeká příjemné překvapení v podobě zvěřinových hodů a Pepa najednou zapomíná na to, že ještě dnes musí večer do Prahy bo mu letí ráno letadlo směr Státy. Cpeme držťkovou, ke které Pepa řikusuje místo pečiva kančí se zelím a knedlíkem. Na svíčkovou už nemá morál, takže po sušení Makoše na ohni nasedáme a vyjíždíme směr Litice. Navzdory původním hlášením elektrárna stojí a v Litičáku je vody dost. Spokojeně se proplétáme mezi kamením, nikde žádný raft, prostě ideální voda nebýt zimy, co zalézá všude. Čepička je dneska zatraceně vhod.

Už ráno padlo rozhodnutí nejet až do Záměle, takže končíme o cca 3 km dřív v Potštejně u jednoty. Zkoušíme přes zmrzlé údy stahovat neopreny a Koko se snaží s mobilem v ruce sysnchronizovat třes levé a pravé ruky, aby zavolal domů, že přežil. Všichni se vesele smějeme, většinou proto, že nám zamrzla mimika už v Líšnici. Každopádně langoš za 50,- si necháváme ujít.

Nakonec to byl super výlet a opět se potvrdilo, že počasí je pouze stav mysli. Nikdo neochořel, všichni to přežili ve zdraví. Hroch je zvíře odolné, zima ni déšť ho nezdolá.