Tančit povoleno
Tak tohle u velitelky nebývá obvyklé! Stres z nevědomosti, kde vlastně budeme plesat byl rozptýlen překvapivě už týden dopředu a v návštěvní knize se objevuje zásadní info, že ples se koná přímo v Hrabové. Nebude smutných řidičů a všichni budou moct čurat bez omezení!
Páteční bečky se neúčastním, pouze si přes MKK nechám posílat spacák. Z pátečního večírku mám proto jen kusé informace. Díky selhání techniky se z promítání loňské Berounky stává seriál na pokračování a diváci odchází z hlediště po 20-ti minutách v napětí, co bude v dalších dílech. MKK se chopil techniky, která nezklamává a doprovází zbytek osazenstva na kytaru. Večírek končí nad ránem...
Sobotní výlet tentokrát obstarávají pouze Jessiovci s Hrochama, kdy zkušenější nazouvají hubená prkýnka a mladší je povzbuzují z rychlých prkýnek (více viz fotodokumentace). Ešuse mezitím Evka těžce zahanbuje svou úspěšností útoku na volejbalovém turnaji v Lelekovicích. Skóre se vyrovnává až s chystáním se na ples, kdy morálně vítězím s odhadem, že reklamovaná půlhodina přece nemůže normální ženské stačit na přípravu róby na ples. A již po dvouhodinovém pobíhání po bytě vyjíždíme směr Hrabová, kde nás vítají letošní účastníci. Příprava na ples byla tradičně zpestřena několika veselými příhodami. Ešus se snaží Makoše přesvědčit, že ty hromady plyšáků přece nemůžou být hroši a že jde o housenky s kolečkama, dušené králíky a podobnou cirkusovou havěť. Pánové zatím sledují DavisCUP. Na ples se prý nepůjde, než naši dohrají. Za stavu 15:15 se v 20:15 zvedají i ti nejotrlejší a vyrážíme.
Průběh plesu se dá nazvat standardním. Od příchodu vyhlížíme čurací místnost. Letos se bude chodit čurat do pekla, tak to jdeme hned hromadně otestovat. Kolem deváté doráží i Tajfunci a na Ilče je hned od první minuty poznat, že už pár let pořádně nepařila (viz fotodokumentace). Jako nejaktivnější na parketě se ukazuje David, který zachraňuje nedostatek tanečníků pro naše tanečnice. První šok přichází s tombolou. Těším se na popelnici, ale Evka přináší živou kočku. Propadám deprési a biju hlavou o stůl. Druhý následuje v zápětí, kdy se od kapelníka dozvídáme, že se hraje Ešusovi k narozeninám. Sedíme zrovna na balkóně, takže mě strká tancechtivý dav ze schodů a prohazuje si mě, než píseň dohraje. Naštěstí mě v tom nenechávají dlouho koupat a Evka ukazuje skutečnou výhru s tím, že kočku našla po cestě. Hodně se tančí, ještě víc se čůrá. Vydržíme do zavíračky a z plesu nás vyhazují ve 2:30. Kytaru tentokrát ladí Jáňa, ale dlouho nevydržíme a odpadáme před čtvrtou.
Plavky najdou uplatnění! V 7:50 se budím a v kuchyni mě vítá David, který do sebe nervózně tlačí snídani, že už by rád vyrazil domů do Leštiny. Od 8:00 je v Zábřehu domluvené eskymování. Překvapivě se účastním pouze já, takže s velitelkou vyrážíme směr bazén, kde už trénují místní slalomáři. Pod dohledem okresního přeborníka v eskymování předvádím pár směšných pohybů a po pár minutách poprvé zvedám. Pak se mi to omylem povede ještě dvakrát a domlouváme další lekce pro hrošíky.
Po obědě už jen Štěpánčata pod velením Evky pořádají nálety plyšem na pospávajícího Ešusa, než se zvedneme a odjíždíme do Brna. I přes neúčast Loudíků, Peťáčka, FWJ s Jiřkou a Kotlíků se ples vydařil a došlo i na předání ?svatebního? oznámení od Pepy (to mě minulo). Tak holt zase za rok v plném počtu.
BobrCup 2012update: záznamu kamer ČT neunikly posádky Placatý ocas (10:15) a In-life Bobíci (22:22). Je vidět, že PH jel na krev a já jsem ještě hópnót nezapomněl. dále již psaná reportáž: prequel: probouzím se do teplého rána, můj telefon zvoní a září. je půl osmé a já si uvědomuju, že jsem před 14-ti dny v povznesené náladě po návratu z večírku slíbil spolužákovi z VUT, že jim odjedu vodácký úsek na letošním BobrCUPu. nakládám materiál a svou novou spolubydlící, hážu do sebe chleba se salámem a frčím směr Litovel. letošní účast (polo)hroších posádek je rekordní. jako zkušení mazáci se ukázal tým Placatý ocas (Petr Hnyk, Kamil Vala, FWJ), který se zaregistroval pod startovním číslem 100. 142 jsme si vybrali my (Martin Bednář, Jindra Maksant, Ešus) a pod 188 startují Gympláci (Tomas Hroch, Filip Horák, Kuba Kuča). prezentace proběhne bez problémů a sportovně založení jedinci vyráží na obhlídku trati. my ostatní dáváme první burčák. startovní výstřel stanovili pořádající Litovelští vodáci na 12:00 plus mínus 10minut dle vlhkosti střelného prachu. zjišťuju, že moje rudá kráska nebude patřit mezi nejrychlejší lodě a počítám na parkovišti a seřadišti lodí počty podobně postižených jedinců. zastavuji se na čísle 9 + nafukovací kajak FWJ, který se ukazuje při rozcvičení jako nechutně rychlá kocábka (po proudu) s precizní točivostí (kdekoliv). FWJ parkuje svou loď místo seřadiště v náhonu ve stínu, aby mu ji soupeři neokoukali. běh: s posledními tóny ústřední písně Posledního mohykána se trhá startovní páska a za doprovodu Highway to Hell vyráží stádo chrtů na trať. rekordních 281 štafet udělalo první otočku a hrnou se zpět ke koupališti k prvnímu brodu, který už je obsypaný po krvi lačnícím publikem. vody je letos po pás, takže šipku nevrhá nikdo, spíš je vidět spousta elegantní prdeláčů. náš Martin se drží heroicky uprostřed pole a mě začíná docházet, že asi opravdu bude dnes snaha jet i na výsledek a ne jen za zábavou. PH jistí startovní pole zezadu a gentlemansky nabízí při slézání k brodu rámě slečně po levici. ta jeho gesto ignoruje a vrhá se do živlu, čímž získává pár metrů k dobru. dle pozdějších ohlasů PH byl nejnáročnější úsek přeběh kukuřičného pole, kde by při pádu PH hrozil zásah vyprošťovací techniky. za nás Martin předává na 116. místě, za 2 minuty ho následuje Tomas jako 141. PH ukázal placatý ocas 5-ti soupeřům a předává mezi veterány na nadějném 29. místě. kolo: zatímco čelo pelotonu bloudí po lesích, Jindra přejíždí náhon a skáče (téměř) přes mez. z cyklovýletu jsou jen stručné informace: celkem cca 25km po polních cestách a lesem je zpestřeno několika sjezdy (na kole/po zadku) a závěrečným brodem. Filip Horák se prezentuje jako zástupce stáje Kulhavý a spol a dotahuje štafetu Gympláků na 69. místo. chvilku za ním dojíždí i Jindra a předává mi na 85. místě, což znamená, že mě předjede víc lodí, než jsem očekával. Kamil je zdatný cyklista a ve chvíli, kdy na trať vyráží FWJ, krčí se na startu ještě cca 20 dalších kajakářů, čekajících na svůj ohlodaný kolík. kajak: Kuba Kuča drží Gympláky na 69. místě až do cíle, takže kluci zaznamenávají super výsledek. Mě se daří o poznání hůř. letem střemhlav přes náhon jsem překvapil Jiřku, čekající na břehu na akční foto, tak, že nestačila ani natáhnout spoušť a už valím pro kajak. nasedání zvládám na A+, takže vylepšuji dnes poprvé pozici naší štafety o 2 místa. dál už jen bulhařím a počítám kyblíky na trati. po pár neúspěšných pokusech o vyměnění lodi za nějakou, co pojede, se z lesa vynoří hejkal a huláká na mě, ať zaberu a že mi to sluší. velitelka. zabírám a dávám i první creekovku a chvilku po ní nešťastníka s playboatem, který si uměle zvyšuje o 5cm stav hladiny před špicí svojí radlicí. zároveň ale kolem mě profrčí první podobná lodní třída. posmutním. nálada se vrací na obrátce, kde díky preciznímu náklonu a zářezu špice dávám 4 obracející se/popojíždějící/couvající rychlosťáky najednou. mám radost z výhody, kterou mi poskytla moje lodička. nabírám náskok cca 10sec, což mi stačí asi na následujících 30 m, než mě ty mrchy rychlé zase předjedou. po cestě zpátky už je hejkal zpět v lese, tak povzbuzuju do rytmických záběrů pádel podobně handicapované jedince, kteří teprve šplhají proti neproudu na točnu. místo hbitého vyskočení, které mám nacvičené z nafukovadel, se hrabu na břeh se snahou neztrapnit se břehulákem. nohy neposlouchají až k brodu a v náběhu na něj mě míjí borec s rychlostkou na rameni. dorážím ho na lešení k šupně. je tam trochu zácpa a navrchu se soukáme do lodí tři najednou. nezdržuju se šprickou a kloužu dolů. chyba, vlna. vody mám v kajaku, že necítím pocit sucha a bezpečí. z naší trojice ale protínám pásku na druhém místě a pro publikum dávám eskymáka. bez špricky samozřejmě jen napůl. výsledkem je 136. místo a udržení první půlky celkové výsledkovky. kdybych měl morál, mohl jsem z bazénku pozorovat předávku Placatého ocasu, kdy FWJ vybíhá cca 3 minuty po mém dojezdu. náhon dává s mrskáním fousů a už se pere s protiproudem. za pár minut ho už vidíme, jak frčí zpět, hbitě vyskakuje, bere nafukovadlo pod paži a BĚŽÍ k brodu, který překonává naplacato za kajakem. šplhání má díky váze lodi velice rychlé, ale nasedá daleko od hrany a spoustou směšných pohybů se snaží dostat na šupnu. ta je bohužel letos málo polévaná, takže se po cestě téměř zasekne (děkujeme pořadatelům za včasný šťouch). v cíli za sebou nechává další 2 kajakáře a na trati další 2, co uštval svým tempem tak, že nedorazili do cíle. ve finále je z toho 275. místo a hlavně 29. místo mezi veterány, čímž si Placatý ocas plní cíl být do třicítky. závod, ketrý se nevzdává nakonec vzdaly 4 štafety. balíme, nakládáme, svačíme. okukujeme skokany na trampolíně, sousedky a u soupeřů zrcátka vozů urvaná pádem kajaku ze střechy. po páté už valím po dálnici směr Moravská Třebová, takže se ani nestíhám seznámit s velitelčinou kamarádkou, která prý zaspala. Ešus Návrat z Korutan
Jak už se objevilo v návštěvní knize, beze ztrát jsme se vrátili z výletu od našich jižních sousedů. Jana fotila každý kus kolejnice za zpěvu nádražáckých chorálů a Peťáček se proletěl oblaky. U Hnyků Renča poctivě čistila zuby vším, co se jí dostalo do ruky, zatímco Petr chodil podle GPS i do sprchy. Teta Kotlíková nezapomněla na houpačky a opičárny, MKK vylovil z paměti písně téměř zapomněné. Ešus si našel skoro čistého kamaráda a FWJ tak poctivě zapisoval denní dění, že si našel na čele bouli. Jo, a Peťa Winkler nám zapomněl sdělit, že řízení má jen jako koníček a jinak že vlastní půlku Korutan. Plecháčků jsme se taky téměř dopočítali a protože Jessie hlásil ze zásady 0% srážek, byla jejich spotřeba mírně nad limit. Pravidelné souboje dojížděčů snídaní/večeří braly okolním turistům dech, že nám z radosti uklízeli věci do stanů a půjčovali kusy svých karavanů. To vše a mnohem víc bude v cestovní zprávě od FWJ, na videu MKK (Dolomity a Lieser už jsou na youtube) a pro začátek i v galerii v podobě barevných obrázků (88 stran návodu). updatováno o článek Petra Hnyka na jeho blogu rekapitulace plesuJá na tom plese byla, jídlo jedla, víno pila. Jaruška jak z růže květ a Radar radost pohledět. Účast byla hojná, jen od Baslerů přijelo pět lidí. A to ta dráha dnes není taky zadarmo. Hodně se chodilo čůrat a Tajfunek pařil za tři lidi. Zatímco Víťa nazouval sjezdovky, František policajt odjížděl z plesu prohánět motokáry. Enge leštila Loudovi čelo fungl novou žínkou a matky poctivě dozorovaly své děti. FBM málo tančil a hodně točil. Z toho hodně, co natočil, prezentuje veselou sondu do společenského života dnešní mládeže. Poznáváte se? Dobře vám tak. |
report z Václavovského Rakouskapředehra: celý týden sháníme po všech čertech, kdo vlastně pojede a kdo bude absentovat. velitelka, která byla původcem myšlenky zbaběle zůstává doma a k ní se postupně přidávají všichni hrošíci až na klan Štěpánků. Idylku rodinné dovolené kazí na poslední chvíli pouze Ešus, který zařizuje spojení s brněnskou kajakovou sekcí. ve čtvrtek večer se počet ustaluje na 6-ti kajakářích, 3 barakách a 1 pálavě. po večerní půlhodinové konferenci přes skype byl stanoven program naprosto přesně: příjezd do horního levobřehového kempu ve Wildalpenu v 10:00 a co pojedem se domluvíme na místě. na kajaku budu sedět potřetí v životě, nesmím zapomenout nosátko! pátek: všichni se budíme za tmy. vedoucí zájezdu Jura (kajak) s 1,5 závozníka v podobě jeho Hanky (výlet) a nenarozeného potomka vyráží pro Romana (kajak), aby v 6 zamířili směr Drasenhofen. to se jim daří o hodinu později, kdy Roman konečně připouští, že ty náhradní pádla na baraku prostě doma ve sklepě nenajde. já nakládám kajak a mířím do Mikulova, kde přehazuju loď k Ivě a Laďovi (kajaky). v této skupině probíhá vše trapně podle plánu a místo o půl sedmé odjíždíme z Mikulova těsně po sedmé. o zbytku osazenstva nemáme zatím žádné zprávy. ve Wildalpenu nakonec v 10 byl pouze Vašek (kajak) a všichni ostatní přijíždí s hodinovým zpožděním. stavíme stany v překvapivě prázdném kempu a čekat se bude pouze na Erikovo auto (2 baraky), které přijíždí s úderem půl jedné. zde se ukazuje, že vedoucí zájezdu budou všichni kromě Jury. po rychlé domluvě vyrážíme k přehradě s tím, že si dáme úsek po soutok s Lassingem. po cestě se hrozíme stavu vody a očekáváme odřený břicha o dno (150cm ve Wildalpenu). na parkovišti u přehrady Peťáček nelení a žebrá kompresor od cestovky, kterým za 30sec nafukuje svou pálavu a Pavloušovi s Jáňou baraku. Erik, Pavla, Petr a Tomáš dojíždí se zpožděním, tak foukají rukama. na vodu házíme už ve dvě, takže slunko praží a kajakáři se ochlazují všemožně. někomu stačí ošplíchnout v nedostatku vln, Iva pro jistotu krysí a Erik neplánovaně koupe sebe a Pavlu. rozhoupe nás to až kilometr nad kempem, dávám vše na jistotu na sjezd bez zbytečných skopičin ve vracákách. ne tak zbytek kajakářů, takže za chvilu plave i Vašek. do kempu dojíždíme skoro hodinu po nafukovačkách o půl páté a já zbaběle prchám z vody. Štěpánci už taky dolů nechtějí a Peťáček vyráží na 2 pokusy o stop. Erik žehlí u Pavly koupání sběrem dřeva na protějším břehu na večerní táborák a dělá z baraky tanker. v 5 vyráží zbytek hromadně dolů, Petr s Tomášem si zpestřují plavbu koupáním na vlně v kempu. kolem sedmé je čekáme zpátky. v pohodě se Štěpánkama a Hankou vaříme, dumeme, kde všichni jsou, když se ze tmy vynoří Petr se slovy: "nelekněte se". prý za Erikem přejeli soutok, tak za chvilku vytáhli baraku na břeh a chytali stop. panička v letech se sice snažila bránit, že na místě spolujezdce v jejím sporťáku sedí psík, ale Petr ho šetrně odsouvá a prohlašuje, že už tam sedí on. zároveň ale hlásí, že Erik nezastavil a pokračuje do soutěsek. za další hodinu se objevuje Jura, bere auto a vyráží naložit k Tomáše s barakou. ten už u silnice spí. rozbíhá se pátrací akce po Erikovi s Pavlou. Laďa je stíhá svou oktávkou u schodů před nájezdem do Palfau, ale Erik vesele pokračuje dál. dává si i poslední soutěsku a když ho nabírá ne zrovna veselý Laďa u hospody, prohodí aspoň: "tak teda díky." kolem deváté už teda sedíme všichni u stolu v kempu, sdělujeme si zážitky a Vašek hlásí krysu č.2 kdesi nad soutokem. Pavlouš už od sedmé dává první 4-hodinový kytarový večírek, Petr brnká Floydy, v 11 jdem spát. v noci kosa (cca 2-3°C). sobota: ranní probuzení ok, nic nebolí, lodě jsou celé. Jura si dává pěší výlet s Hankou na vodopády, Vašek nechce otloukat slalomku a čeká na nás u galerie (nájezd do 2. soutěsky). na vodu házíme už o půl jedné. dělám Ivě a suchozemcům atrakci a katapultuju se už v kempu na vlně. z kajaku to jde překvapivě snadno, Iva má velkou radost. dál už probíhá plavba klidně, o dno nedřeme i když je o číslo míň než v pátek. trénuju nájezdy a výjezdy z vracáků a moc mi to nejde. na vlnách na sjezd ale dobrý. nafukovačky si zase jedou svoje tempo, takže o nich nevíme. na obligátním skokánku si Laďa, Iva a Roman vynáší kajaky na rampu a postupně se vrhají střemhlav. my s Vaškem to sledujem z úkrytu. Roman se nechá šťouchnout od turisty a doplácí na to placákem a počítáním plotýnek. naštěstí dobrý. až po schody vše v pořádku, neprší, je docela teplo, akorát nás začíná tlačit čas, protože už je těsně po čtvrté. nájezd do Palfau zvládám, ale za chvilku nechávám pádlo na kolmo v jednom z karfiolů a vylehávám. totálně. zapomínám na poučky o odstřelení špricky a vykopávám se. po prvním napití mě to pouští a dotahuju si loď ke břehu. poznamenávám si do debilníčku, co se musím rychle odnaučit: strkat pádlo do karfiolu a vykopávat se přes zadek lodi. po kulturní vložce, která snad už definitivně uspokojuje Ivinu touhu po krvi, dojíždíme pod soutěsku. pro radost skočím do vody a Vašek dává precizně břehuláka. stoupáme s kajakama cestičkou k parkovišti, neoprenové ponožky nejsou ideální obutí. Pavlouš v kempu opět ladí dřevo a kytary se postupně chytí i Jáňa, Jana a dokonce zabrnká po letech na vodě i Peťáček. Vašek porhlašuje, že na Steyr za takhle malé vody nejde a prchá do ČR. Peťáček ho chce následovat, ale je umlčen. v noci teplo. neděle: odjezd stanoven v 10:17 na 11:00, takže o půl jedné opouštíme kemp. na Steyrbrucke nás nějaký pražák zrazuje od sjezdu, že si prošoupem zadky. po cestě k vodopádu postupně brblu já, Laďa, Peťáček, Pavlouš, Jura a Jáňa. po KVČ kolem vodopádu zachraňuje situaci Iva, která razantně odvazuje kajak a postupně se přidávají další. nakonec se opravdu nechce jen mně a Pavloušovi. hrdě přiznám, že jsem měl strach si v tom šutrovišti bez vody zaplavat hlavou dolů. Pavlouš neoblomě trvá na tom, že nepojede, tak se slituju a beru Jáňu do baraky. první veselost je jako obvykle jez. šupna je suchá, kajakáři se přehoupávají přes hranu šupny, Roman na to potřebuje 4 pokusy. nafukovadla vysedají a spouští. Erik se pokouší napodobit kajakáře a vytrvale buší špicí baraky do hrany jezu. po pár minutách vysazuje i Pavlu a spouští taky. atrakce se nekoná. dojíždíme k mostku se soutěskou. není tam voda, ale kopanec zleva nás vyhazuje na skálu, takže tuto minisoutěsku sjíždíme s Jáňou víceméně po břehu. kajakáři zkušeně vylehávají na skálu až na Romana, který netrefuje přesně nájezd, dostává levý hák a krysí. před autobusem je ještě jedna pěkná peřejka pod mostem, kde si pro změnu zaplavou Petr s Tomem. naštěstí tam jsou zrovna na pěším výletě Pavlouš s Hankou, takže máme natočeno. nájezd na autobus vůbec netáhne na šutr a i esíčka pod ním dáváme všichni v pohodě. nakonec i Steyr teda potěšil. kolem šesté se loučíme, takže se mi i plní přání, že nechci domů dojet v osm. dojíždím v deset. fotky z akce najdete ve víkendovkách Ešus Vše kolem BerounkyMnoží se multimediální materiál z letošní Velké Vody, takže už to vydá na samostatný drobný článeček. Zatím v tomto rozsahu, uvidíme, jestli bude ještě něco přibývat (Štěpánci, případně někdo z ilegálních fotografů/kameramanů). Studio MKK chystá premiéru filmu zatím na neurčito, optimisté hovoří tiše jako každoročně o termínu plesu. Videa: Průřez celou vodou od FBM Fotky: Mirova galerie na facebooku obsahuje cca 232 fotek, ale je nutný účet na facebooku. Pokud facebookem nedisponujete, zabalené fotky jsou nahrány i na capsu. Připomínám, že přihlašovací údaje na capsu jsou v kontaktech. Jessiovic galerie s náloží 557 fotek je přístupná všem a navíc Lenka nahrála pár (72ks) fotek na facebook, kde pro zobrazení platí to samé, co u Mirových fotek. Výběr od Kotlíků je zde na stránkách v galerii, kde je 82 fotek
doplnění o galerie z velkých vodZatímco naši bojovali v Makedonii na ME v házené se Švédy, sedl jsem ke stránkám, abych splnil novoroční slib. Sice to zabralo víc času než jsem čekal, ale výsledkem jsou doplněné galerie velkých akcí od roku 2006 do současnosti. Jedinou výjimkou je rok 2007, ze kterého se mi někam zatoulaly všechny fotky a nějak nemůžu dohledat zálohy. Jak se k nim dostanu, doplním i fotky ze Slovinska/Chorvatska a Hronu. Do té doby můžete zavzpomínat u fotek, co jsem během dneška nahrál. |